Česky česky Deutsch deutsch
MENU

Turistika a stezky

Nejznámější a nejnavštěvovanější jsou u nás Jedlové vodopády a Čertovy kameny:

     

Najděte si svůj pěší výlet z nekonečných možností nebo naučné stezky pro děti zde:


Tady máme pro Vás další návrhy:

  1. Smědava – Pytlácké kameny – Jizerka
  2. Okolím Bedřichova
  3. Vodopády Černé Desné
  4. Vyhlídkový okruh k prameni Nisy
  5. Na Černou studnici
  6. Jablonecký vyhlídkový okruh
  7. Javorník – Císařský kámen – Rádlo
  8. Údolím kamenice Palackého cestou
  9. Rychnov u Jablonce n/N – Kopanina – Frýdštejn
  10. Vranovským hřebenem na Drábovnu
  11. Na Suché a Beselické skály


Turistika
Jizerské hory jsou známy především svými lyžařskými terény. Síť upravovaných turistických tratí, známá jako Jizerská magistrála, přitahuje každoročně tisíce lyžařů. Návštěva těch nejkrásnějších a nejatraktivnějších míst Jizerských hor je však v zimě velmi obtížná. Jsou to především skalnaté hřebeny Ořešníku a Poledních kamenů, kaskády Malého a Velkého Sloupského potoka, rokle Hájeného a Černého potoka. Tato dramatická krajina s více než čtyřsetmetrovým převýšením nad údolím řeky Smědé je navíc pokryta rozsáhlými bukovými porosty. Vhodným výchozím místem pro tuto oblast jsou Hejnice a Bílý Potok pod Smrkem.
I v ostatních částech hor však najdete kouzelná zákoutí v hluboce zaříznutých údolích potoků a říček s četnými vodopády, kaskádami a tůněmi, ale i ve vesnicích s dochovanými prvky původní lidové architektury.


Naučné stezky
Na území CHKO se nacházejí 4 naučné stezky. První vás provede přírodní památkou Pod Dračím vrchem, kde se nachází velké množství tisů, které se zde přirozeně rozmnožují. Druhá vás zavede do západní části komplexu jizerskohorských bučin, projdete po ní národní přírodní rezervace Stržový vrch a Špičák. Nedávno vzniklá trasa v okolí Nového Města pod Smrkem vám navíc kromě poznávání přírody nabízí možnost protažení těla na jednotlivých zastaveních. Poslední a zároveo nejstarší naučná stezka se nachází v okolí Jizerky. Ukazuje geologickou i botanickou výjimečnost Bukovce a prochází národní přírodní rezervací Rašeliniště Jizerky. Naučné stezky jsou přístupné mimo zimní měsíce.



Jizerské hory - nejsevernější české pohoří. Kraj strmých skalnatých svahů, zádumčivých rašelinišť, lesů bez konce. Kraj divoký ve své prehistorické zachovalosti a zároveo po věky obývaný lidmi. Ovlivněný člověkem a současně hluboce ovlivoující své obyvatele ve vzácné harmonické jednotě. Takovou bývala krajina v roce 1968, kdy byla pro její ochranu vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, jedna z nejstarších v České republice.
Změny, které v krajině Jizerských hor v uplynulých letech nastaly, urychlily přechod od konzervativního způsobu ochrany k novému aktivnímu přístupu. CHKO a její správa nacházejí současný smysl své existence a působení v obnově krajiny. Záchrana genofondu původních dřevin, dlouhodobý program obnovy rozvrácených lesů, tentokrát v podobě přírodě blízké. Není to jednoduchý úkol, je však na čem stavět; na ohromném potenciálu "Jizerských bučin", jedinečném komplexu listnatých a smíšených lesů ve strmých severních svazích hor. Na nové kvalitě spolupráce státní ochrany přírody a lesníků. Na znovu probuzeném zájmu a nadšení veřejnosti.


Příroda Jizerských hor
Geologicky jsou Jizerské hory tvořeny převážně žulami, masiv Smrku pak krystalickými břidlicemi. Řídký je výskyt dalších hornin (bazaltické - Bukovec, krystalické vápence - Vápenný vrch). Na žulovém podloží vznikly za působení drsného klimatu chudé kyselé půdy, v extrémních polohách se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi.
Díky klimatickým, půdním a geografickým podmínkám se v Jizerských horách vyvinula unikátní rostlinná a živočišná společenstva s řadou zákonem chráněných druhů. Podivuhodná květena rašelinišť s mnoha glaciálními relikty (pozůstatky doby ledové), květnaté horské louky, mokřady, bohatá společenstva listnatých lesů.
Les je základním přirozeným vegetačním typem CHKO. Před osídlením tu byly nekonečné pralesy s převahou buku a jedle, pouze v nejvyšších polohách a na podmáčených stanovištích smrčiny. Působením člověka, zvláště rozvojem sklářství v minulých staletích, došlo k postupnému vykácení původních dřevin a jejich nahrazení rozsáhlými smrkovými monokulturami. Les se stal nestabilním a neschopným čelit všem negativním vlivům. Nastaly doby živelných a hmyzích kalamit. V posledních desetiletích, vlivem imisí z hnědouhelných elektráren v Polsku a bývalé NDR, byly Jizerské hory dramaticky poškozeny. Zkázu dokonali hmyzí škůdci a ne vždy šetrné hospodaření v lesích. Výsledkem bylo odumření a odtěžení převážné většiny porostů náhorní plošiny. Odlesnění nabylo charakteru ekologické katastrofy se všemi průvodními jevy: degradace půdy a eroze, zrychlený odtok vody a snížení její kvality, rozklad biocenóz a mizení biologických druhů.

Česky česky Deutsch deutsch